AgentMail

Vytvořeno: 16.5.2026 | Aktualizováno: 16.05.2026 08:16

AgentMail je API-first e-mailová platforma pro AI agenty. Cílem není přidat AI do existujícího e-mailového klienta, ale dát agentům vlastní e-mailové schránky, přes které mohou posílat, přijímat, číst a zpracovávat e-maily programově.

AgentMail řeší praktický problém agentních workflow: mnoho reálných služeb stále komunikuje přes e-mail. Agent tak často potřebuje vlastní adresu, umět přijmout potvrzovací kód, přečíst odpověď, pracovat s vláknem nebo odeslat navazující zprávu.

Z webu a dokumentace jsou zajímavé hlavně tyto body:

• Samostatné inboxy pro agenty – schránku lze vytvořit přes API, SDK nebo CLI.
• Dvousměrná komunikace – není to jen transactional e-mail API pro odesílání notifikací, ale platforma pro čtení, odpovědi a práci s vlákny.
• Realtime příjem – příchozí zprávy lze řešit přes webhooky nebo WebSockets. WebSockets jsou praktické tam, kde agent nemá veřejnou URL.
• Agentní use-cases – browser agenti pro čtení OTP kódů, plánování schůzek, zpracování příloh nebo routing zákaznické podpory.
• Vývojářské rozhraní – REST API, Python SDK, TypeScript SDK, CLI a podle pricing stránky také MCP Server.
• E-mailová infrastruktura – vlastní domény, SPF/DKIM/DMARC, suppression list, metriky, webhooks a podle tarifu i dedikované IP nebo enterprise deployment.

Quickstart dokumentace popisuje dva režimy: použití přes konzoli pro vývojáře a programatický sign-up pro agenta. Agentí sign-up je zajímavý tím, že první registrace může proběhnout bez dashboardu: agent pošle lidský e-mail a username, dostane API key, inbox ID a organization ID, a člověku přijde OTP kód.

Zjednodušený příklad registrace agenta přes cURL:

curl -X POST https://api.agentmail.to/agent/sign-up \
  -H "Content-Type: application/json" \
  -d '{
    "human_email": "you@example.com",
    "username": "my-agent"
  }'

Ověření OTP:

export AGENTMAIL_API_KEY="am_..."
 
curl -X POST https://api.agentmail.to/agent/verify \
  -H "Authorization: Bearer $AGENTMAIL_API_KEY" \
  -H "Content-Type: application/json" \
  -d '{ "otp_code": "123456" }'

Podle API reference pro vytvoření inboxu se schránka vytváří přes endpoint POST /v0/inboxes. Parametry username a domain jsou volitelné; pokud domain není uvedená, používá se výchozí doména agentmail.to. Pro opakovatelné agenty je důležitý parametr client_id, protože umožňuje bezpečné retry bez vytvoření duplicitní schránky.

curl -X POST https://api.agentmail.to/v0/inboxes \
  -H "Authorization: Bearer $AGENTMAIL_API_KEY" \
  -H "Content-Type: application/json" \
  -d '{
    "username": "support-agent",
    "domain": "agentmail.to",
    "client_id": "support-agent-inbox-v1"
  }'

Stejný princip je v SDK:

from agentmail import AgentMail
 
client = AgentMail(api_key="am_...")
inbox = client.inboxes.create(client_id="support-agent-inbox-v1")

AgentMail nabízí několik způsobů, jak dostat příchozí e-mail do agenta:

• Webhooks – vhodné pro produkci. AgentMail posílá HTTP požadavky na veřejný endpoint aplikace.
• WebSockets – vhodné pro lokální vývoj, desktop agenty nebo prostředí bez veřejné URL.
• Polling přes API – jednodušší varianta, ale méně vhodná pro realtime workflow.

U webhooků je potřeba počítat s běžnými produkčními pravidly: rychle vrátit 200 OK, zpracování dělat na pozadí, logovat neúspěšné doručení a ověřovat podpis webhooků. AgentMail v dokumentaci uvádí podpisy přes Svix. U agentů je zároveň nutné filtrovat vlastní odchozí zprávy, jinak může vzniknout smyčka, kdy agent odpovídá sám sobě.

Pro práci s odpověďmi je zajímavé, že zprávy mohou obsahovat pole extracted_text a extracted_html. Ta mají obsahovat novou část odpovědi bez citované historie vlákna, což je pro LLM agenty praktičtější než zpracovávat celý e-mailový thread.

Idempotentní požadavky jsou důležité hlavně u agentů, kteří mohou opakovat request po timeoutu nebo chybě sítě. AgentMail podporuje client_id u create operací, například při vytváření inboxů, webhooků, pods nebo draftů.

Důležité omezení: client_id se podle dokumentace používá pro vytváření resource, ne jako univerzální ochrana proti duplicitnímu odeslání e-mailu. U kritických zpráv je vhodnější vytvořit draft s deterministickým client_id, ověřit stav a teprve potom draft odeslat.

Pro testování stačí výchozí doména agentmail.to. Pro produkci dává větší smysl vlastní doména nebo subdoména, protože sdílená doména má sdílenou reputaci. Pokud už firma používá Gmail, Outlook nebo jiného poskytovatele na hlavní doméně, dokumentace k MX record conflicts doporučuje použít samostatnou subdoménu, například agents.example.com.

Typický model:

• example.com zůstane pro lidský tým v Gmailu nebo Outlooku,
• agents.example.com se nastaví pro AgentMail,
• agenti posílají a přijímají e-maily z adres typu support@agents.example.com.

Při plném příjmu e-mailů na root doméně by bylo nutné změnit MX záznamy tak, aby příchozí pošta šla do AgentMailu. To by ovlivnilo veškerý inbound mail pro danou doménu, takže je to vhodné jen ve specifických scénářích.

Pricing stránka v době rešerše uváděla tyto základní tarify:

Pricing stránka také uvádí, že Free tarif nevyžaduje platební kartu. Ve srovnávací tabulce jsou jako dostupné funkce napříč tarify uvedené například threads, labels, attachments, drafts, schedule send, SDKs a MCP Server. Vyšší tarify přidávají více inboxů, domén, webhook endpointů, týmových členů a enterprise funkce.

AgentMail vypadá nejzajímavěji pro situace, kde AI agent potřebuje samostatnou e-mailovou identitu a obousměrnou komunikaci:

• browser automation a registrace do služeb přes e-mailové OTP,
• zákaznická podpora, kde agent třídí a odpovídá na příchozí zprávy,
• sales nebo outreach agenti s více inboxy,
• zpracování příloh, faktur a dokumentů,
• agentní workflow, kde je e-mail integrační vrstva mezi externími lidmi/službami a interní logikou.

Naopak pro jednoduché transactional e-maily typu „pošli notifikaci z aplikace“ může být zbytečně specializovaný. Hlavní hodnota je v tom, že agent dostane vlastní inbox, může držet kontext vláken a reagovat na příchozí komunikaci.

Tento zápis vychází z veřejného webu, pricing stránky a dokumentace. Nebyl proveden praktický test s reálným API klíčem, doménou ani doručitelností. Před produkčním nasazením je potřeba ověřit hlavně DNS nastavení, chování webhooků/WebSockets a reálnou deliverability na cílových doménách.

• AgentMail – homepage
• AgentMail Quickstart
• Create Inbox API reference
• Webhook setup
• WebSockets
• Idempotent Requests
• MX record conflicts
• AgentMail pricing