Espressobin

Toto je starší verze dokumentu!

Espressobin je jednodeskový počítač postavený na platformě Marvell Armada. Používal jsem ho jako domácí router a malý server s Armbianem, připojeným rotačním HDD a kombinací PCIe i USB Wi-Fi karet.

Při stavbě domácího routeru jsem hledal něco výkonnějšího než běžný SOHO router, ideálně s možností připojit 3,5„ disk a kombinovat více síťových rozhraní. Espressobin se nakonec ukázal jako použitelné řešení, ale vyžadoval víc ruční práce kolem bootloaderu, výběru Wi-Fi karet, správy jádra i ladění služeb.

Na této stránce je shrnutí základního hardwarového kontextu. Podrobnější návody jsou rozdělené do samostatných podstránek.

Používal jsem novější verzi 7 s 1 GB RAM. Kvůli 3,5“ disku bylo potřeba 12V napájení. Zároveň bylo možné připojit i 2,5„ disk.

Na obrázcích jsou dobře vidět porty a rozložení desky:

Na oficiálních stránkách Espressobinu byl už tehdy spíš zastaralý software, takže jsem šel cestou Armbianu a instalace Debianu 10. Jako první bylo potřeba flashnout vhodný U-Boot image. Pro můj kus fungoval obraz flash-image-ddr4-1g-1cs-1000_800.bin, který držel CPU na 1 GHz. Vyšší frekvence u mého zařízení nebyla stabilní.

Parametry zařízení jsem zjišťoval přes sériovou konzoli. Pro připojení jsem použil minicom podle návodu pro serial connection.

U Espressobinu je potřeba si vybrat mezi USB 2.0 portem a mini PCIe slotem. V mém případě vyhrála PCIe karta, zatímco USB 3.0 zůstal k dispozici pro druhou Wi-Fi kartu na 2,4 GHz. Přepínání se dělá ručně přes jumpery J19 a J16.

Na 5 GHz jsem použil mini PCIe kartu Compex WLE600VX, která se hlásila takto:

00:00.0 Network controller: Qualcomm Atheros QCA986x/988x 802.11ac Wireless Network Adapter

Do USB 3.0 jsem přidal ještě 2,4 GHz kartu Atheros AR9271 USB Wi-Fi adapter:

Bus 002 Device 002: ID 0cf3:9271 Qualcomm Atheros Communications AR9271 802.11n

Armbian měl tehdy nastavenou malou rezervu RAM pro jádro a některé procesy kvůli tomu padaly. Pomohlo navýšení vm.min_free_kbytes v /etc/sysctl.conf: