NanoClaw
NanoClaw je open-source osobní AI asistent postavený na Claude Agent SDK. Projekt je navržený tak, aby agenti neběželi přímo na hostiteli, ale v oddělených linuxových kontejnerech s explicitně připojenými adresáři. Hlavní myšlenka je mít co nejmenší, pochopitelný a snadno upravitelný kód místo velkého frameworku s mnoha procesy a konfiguracemi.
-
-
Aktuální verze v package.json: 1.2.25
Licence: MIT
Runtime: Node.js 20+, SQLite, kontejnery přes Docker nebo Apple Container
Co projekt řeší
Podle REQUIREMENTS.md autor staví NanoClaw jako menší a bezpečnější alternativu k velkým agentním platformám, kde vše běží v jednom procesu a izolace se řeší hlavně na aplikační úrovni. NanoClaw jde opačným směrem:
jeden hostitelský Node.js proces
SQLite místo samostatných služeb
per-group adresáře a paměť v CLAUDE.md
rozšiřování přes Claude Code skills, ne přes bobtnající core
Projekt je dělaný hlavně pro jednotlivce, kteří si chtějí vlastní fork přizpůsobit přes kód a pomocí AI, ne přes rozsáhlé konfigurační menu.
Jak funguje
Architektura popsaná v SPEC.md je přímočará:
příchozí zprávy z kanálů se ukládají do SQLite
hostitelský orchestrátor je polluje, vyhodnotí trigger a rozhodne, zda má spustit agenta
pro konkrétní skupinu se spustí kontejner s agentem
agent vidí jen připojený pracovní adresář skupiny, případně další explicitně povolené mounty
výsledek se vrátí přes router zpátky do příslušného kanálu
Každá skupina má vlastní pracovní prostor v groups/{channel}_{group-name}/, vlastní CLAUDE.md, vlastní session data a vlastní kontext. To znamená, že konverzace i soubory jsou od sebe izolované.
Co umí
README popisuje několik praktických schopností:
více komunikačních kanálů, které se přidávají jako skills, například WhatsApp, Telegram, Discord, Slack nebo Gmail
oddělený kontext pro jednotlivé skupiny
hlavní privátní kanál pro administraci celého systému
plánované úlohy, které běží jako plnohodnotní agenti
web search / fetch
browser automation
agent swarms pro složitější úlohy
Zajímavé je, že autoři preferují model „skills over features“. Tedy místo přidávání všeho do jádra se rozšíření přidávají jako transformační skills typu /add-telegram nebo /add-gmail.
Bezpečnostní model
Podle SECURITY.md je hlavní bezpečnostní hranicí samotný kontejner, ne jen interní permission systém. Prakticky to znamená:
agent běží jako neprivilegovaný uživatel
vidí jen explicitně připojené adresáře
session data jsou oddělená po skupinách
mount allowlist je uložený mimo projektový root
projektový root může být připojen jen read-only
reálné
API přihlašovací údaje nemusejí vůbec vstoupit do kontejneru — používá se credential proxy
To je přesně ta část projektu, která ho odlišuje od AI asistenta spuštěného přímo na hostu s plným přístupem ke všemu.
Instalace a první spuštění
Základní quick start z README vypadá takto:
gh repo fork qwibitai/nanoclaw --clone
cd nanoclaw
claude
Potom se uvnitř Claude Code spouští:
/setup
Projekt tím dává najevo svoji filozofii: setup a customizace mají probíhat přes AI asistenta, ne přes klasický instalační wizard. Požadavky jsou:
Praktické poznámky
NanoClaw není hotová univerzální SaaS platforma. Počítá s tím, že si uděláš vlastní fork a budeš ho upravovat.
Změny chování se mají dělat spíš úpravou kódu než přidáváním dalších konfiguračních vrstev.
V
CHANGELOG.md je vidět i směr vývoje: například od verze 1.2.0 byl WhatsApp vytažen z core a přesunut do skillu
/add-whatsapp.
Pokud chceš AI asistenta pro vlastní workflow, ale nechceš obrovský orchestration framework, NanoClaw dává smysl hlavně díky malé codebase a důrazu na izolaci.
Zdroje